----
Zkouknul jsem pár debat, takže stručně napíšu dojmy z jednotlivých kandidátů mimo Zemana (řazeno podle čísel kandidátů):
1. Mirek Topolánek
Těžká váha a jednoznačně nejvýraznější osobnost. Zkušený a se solidním právně-politickým rozhledem. Pro pravicově smýšlející voliče nejlepší kandidát. Mluví jasně, rázně a má to hlavu a patu. Sebevědomí a testosteron z něj sálají na všechny strany a on to rozhodně neskrývá. Ale jeho pravé ambice nejsou čitelné (sázel bych na "Tak se ještě trochu předvedu a něco si třeba nakradu...")
2. Michal Horáček
Druhý nejvýraznější kandidát. Horáčkovi věřím, že do toho jde srdcem. Ale ten obsah! Ta forma! Děs běs. Květnaté floskule, bezobsažné řečnění, abstraktní ideály atd. Vyřazuje z něj neskonalý egotismus. Umělec a intelektuál každým coulem, prezident ne. Viz tenhle článek.
3. Pavel Fischer
Klidný, mírný, nevýrazný. Ze všech diskutujících mi jeho projev přijde nejlépe logicky strukturovaný. Nemusím s ním vždy souhlasit, ale přesvědčivost mu upřít nemůžu. Má prozápadní i pro-EU orientaci a působí vskutku reprezentativně. Je velmi vzdělaný a podle toho také vypadá jeho projev - plný erudice, úvah i praktických věcí. Dobrý kandidát pro bruselsky orientované voliče. Nemyslím si ale, že na průměrné lidi má čím zapůsobit.
4. Jiří Hynek
Takový mix idealismu s praxí. Obstojně sděluje svoje priority, vize a postoje i to, jak by se k tomu v praxi postavil. Nepouští se do nějakých sáhodlouhých analýz nebo filozofování, spíše se drží u země. Když jsem ho viděl na videích Realistů, tak jsem si říkal "Co je tohle za ťunťu?" Ale nakonec to není vůbec špatné. Mohl by zapracovat na prezentaci. Jinak nevím, co k němu dál napsat.
5. Petr Hannig
Mluví jednoduše, pořád se užuluje a mezi ostatnímí seriózně-se-mračícími kandidáty vypadá tak nějak pohodově. V diskuzích si vystačí s málem ("lidi to chtěj", "média jsou nespravedlivá", "EU nás ničí"). Zkrátka taková "truc sem, fňuk tam" argumentace. Jenže se názorově dost kryje se Zemanem, takže moc šancí dle mě nemá. Ale on to má stejně na háku, takže cajk
6. Vratislav Kulhánek
Nejméně výrazný. Kulhánek vypadá jako někdo, kdo se od soustruhu vypracoval až k prezidentské kandidatuře. Sedí, není moc aktivní, charisma aby u něj člověk hledal mikroskopem. Obsah je nevyrovnaný. O předem promyšlených otázkách smysluplně hovoří, při spontánní diskuzi většinou mlčí. Zkrátka si odkroutí to, čím si je jistý, a zbytek nechá být. Očividně mu na tom všem ale moc nesejde.
8. Marek Hilšer
Z Hilšera vyřazuje chuť něco změnit či na něco upozornit. Mezi ostatními matadory se drží usilovně, akorát by mohl vylepšit obsah i formu. Forma je prkenná, příliš seriózní, chybí vypointovanost. Dále mi schází usměvavost či něco pozitivního. U obsahu by mohl zmírnit důraz na protest a nabídnout něco praktického. Ze všech kandidátů mě Hilšer uspává nejvíce.
9. Jiří Drahoš
Pro mě osobně překvapení. U člověka tak vysokého intelektu a zkušeností bych čekal precizní, dobře strukturované a přesvědčivě vyargumentované názory. A ono nic (tedy na první pohled). Neumí moc zdůraznit důležité pasáže a přednes je nervózní. Obsah by potřeboval trochu urovnat. Někdy začne s věcnou odpovědí, jindy začíná s obecnými frázemi a k jádru pudla se dopracuje až později. Není konfrontační, spíše sází na mirkodušínství. Tak jako tak se u něj nemohu přenést přes dojem jakési falešnosti.
----
Všichni kandidáti tvrdí, že jim jde především o občany a well-being ČR, ale z těch diskuzí to na mě působí, že jim jde hlavně o to, aby na Hradě nebyl Zeman (přičemž well-being a Zeman se nutně nevylučují). Kromě Topolánka tam není žádná osobnost s charismatem na úrovní Zemana. Jsem zvědavý na ty vzájemné rozbroje, až v lednu půjde do tuhého.
