• Zúčastnit se soutěže může každý. Stačí napsat povídku a odeslat ji soukromou zprávou na můj účet (El Kamil) nebo emailem na fanart@centrum.cz.
• Povídka se musí držet alespoň jednoho ze soutěžních témat, která budou vylosována na začátku tvůrčí fáze. Zároveň se bude muset vejít do rozsahu 5 000 až 20 000 znaků včetně mezer. Povídku odevzdávejte ve formátu .doc, .docx nebo .txt nebo .pdf.
• Po uzavření tvůrčí fáze začne hlasování. Detaily o hlasování a bodování budou zveřejněny později. Kdo získá v hlasování nejvíce bodů, stává se vítězem.
• Identita autorů jednotlivých povídek je skryta během soutěže. Soutěžící nesmí prozradit autorství jakékoli z povídek ani dávat informace, které by k odhalení autorů mohly vést. Můžete napsat, že se zúčastníte, ale víc neprozrazujte.

1. Mudovo definitivně poslední dobrodružství
2. Mladý nordmarský válečník se vydává na svou první válečnou výpravu proti skřetům
3. Vítěz odsouzený k prohře
4. Lord Hagen a jeho poslední obrana Khorinisu
5. Jak jsem se dostal ze Starého dolu

Emperor píše:Pokud bych to chtěl pojmout vážně, sáhl bych zase, jak se znám, po hororovém žánru. Moje třetí soutěžní účast se na rozdíl od předchozích let nesla v humornějším duchu, mělo to větší ohlas, takže asi nemá cenu hrát si na Stephena Kinga a nejspíš zkusím navázat na humornější pojetí loňské skoro vítězné povídky. Nakonec pro svou dceru taky pořád vymýšlím nějaké blbosti ...

Emperor píše:Zeptal bych se ho, jestli plánuje svou účast prequelu celé série a kdy se konečně dočkáme ...

Emperor píše:Muda bych vzal s sebou jen proto, abych z něj udělal opravdového muže. Jako bývalý paidagogos bych to bral jako skutečnou výzvu.

Vojta1122 píše:v Khorinidu Židi, ve Varantu Zima, v Nordmaru intelektuálové, v kredenci mravenci, v Jarkhendaru krávy, v knihovně knihy, ve škole e-knihy, v kočkách psi, ve psech kočky, v Myrtaně lidi, na Jižních ostrovech Babiš, furt by Kamil kladl hloupé otázky.

Vojta1122 píše:Tak já bych řekl, že v otázce už je odpověď naznačená... Napíšu 40 povídek a čert by v tom byl, abych tentokrát nevyhrál!

Vojta1122 píše:Jo, tak hádám, že tahle otázka mě měla asi nasrat Ale kdo má oči k vidění, tak si už jasně povšiml, že jsem Pivl vyhrát nechal, protože těch titulů má moc málo. Já jsem mu je nechal ze solidarity k mladšímu a méně zkušenému.

Paulie píše:Temná, podivuhodná zákoutí

Za mě nejlepší povídka z letošního Diega. Byť by se jí dala vytknout jakási očekáváná prvoplánovost, tak způsob, jakým je to celé podáno, nemá chybu. Většinou věci neprožívám, ale z tohohle mi bylo smutno. Jednoduché efektivní dialogy, žádné zbytečné popisy a pro mě osobně taky nejlepší milostná scéna (a že se jich letos sešlo). Podle mě si všechny aspekty povídky zaslouží pochvalu, protože jsou tam, kde mají být. Násilí a sex jsou jedním z populárních témat do textu, za což "vděčíme" Game of Thrones, nicméně práce s touhle tematikou není vůbec sranda. Autor to zvládl na jedničku. Piš, prosím, dál!


Misie

Trošku podobná situace jako u Zákoutí. Super nápad, jednoduché zpracování, žádné zbytečnosti. Hodně se mi líbilo vyprávění o minulosti. Je vždycky ošemetné si posunout děj někam do budoucnosti, protože svět se vyvíjí a nejsou daná pravidla, že to je jako u nás. Fandím pokryteckým kněžím a misionářům a strašně rád bych si přečetl další části, protože na delší útvar to rozhodně má potenciál i předchystanou zápletku. Je to sice dost cliché (misionáři, vesnice odříznutá od civilizace a divný věci se dějí kolem), ale většinou stejně rozhoduje zpracování. Takhle zpracovanou knížku bych si přečetl rád.


Vstříc jisté smrti

Autor si tady na nic nehraje, nic složitě nevymýšlí. Bere věci, které všichni známe (nebo v případě pádu Khorinisu tušíme), a dobře je popisuje. Přemýšlím, co povídce vlastně vytknout, protože je prostě dobře napsaná, ale chybí jí ta jiskra, kterou mají některé výše položené povídky na mém seznamu. Možná scénu s Leem bych předělal a dal jí víc vážnosti a chladu na místo křiku a urážek. Palec nahoru dávám za Cassii, líbilo se mi, že se nedržíš jen těch nejznámějších postav.


Ida

Nebylo to špatné, líbilo se mi zasazení, vlastně i celková myšlenka. Asi mi tam oproti Misii a Zákoutím trošku chyběla lehkost při dialozích a co mě iritivalo byla ta postelová scéna. Některé pasáže bych asi napsal jinak, přišly mi "příliš papírové", ale to je hodně o vkusu každého jednotlivce. Na znásilnění doporučuju Sapkowskeho. V Zaklínačovi to mělo obludnou jednoduchost. Jinak je to vážně ucházející text, se kterým by se určitě dalo pracovat a věřím, že kdyby autor dostal prostor, mohla z toho být delší povídka, protože dějových linek a zajímavých věcí je tam až až.


Déšť

V téhle povídce se už dostávám k těm subjektivně horším povídkám. Jednak chyběla anotace, druhak mi ale vadily ty prostřihy mezi různými dějovými linkami, pro které vlastně není prostor a ještě v tomhle případě uměle natahují délku, i když mi vlastně vůbec nezapadají do zpracování vybraného téma. Ida je o něco lepší. Samotný text rozhodně není nejhorší, ale vadí mi, že se autor nezaměřil jen na jednu věc. Na poslední obranu Khorinisu a Hagena je tam na můj vkus strašně málo Lorda Hagena. Hlavní hrdina je mi nesympatický, nemůžu si k němu vytvořit vztah, přitom právě začátek povídky se mi vlastně líbil. Začalo to hezkým povídáním. Zároveň mě trošku mrzí, že ten motiv deště není silnější. Povídka je navíc docela krátká a byla by ještě kratší a pro mě prázdnější nebýt těch vsuvek. Škoda


Fetch

Tímhle otevírám svoji bottom-three. Z povídky bych vypíchnul jedno velké pozitivum - nápad. Zpracování je ale špatné. Charaktery postav podle mě vůbec neodpovídají předloze. Chápu, že chtěl autor asi napsat něco odlehčeného, protože Mud, ale vzhledem k zadání bych se vlastně nebál vykreslit Muda jako nepochopenou postavu a připravit mu velice důstojný až smutný konec. Navíc se nedokážu zbavit dojmu, že vlastně nebylo dodrženo zadání, protože Mud přežil. Další negativním aspektem je absence nějakých popisů, co by mi navodily atmosféru. A ano, byť všechny zúčastněné dobře známe, i nějaký nástřel toho, jak vypadají, nebo jaká je jejich motivace, by neuškodil. Nicméně oceňuji snahu zpracovat Mudův konec.


První dobrodružství v Kolonii

Nepochopil jsem, ale se stylem by se dalo napsat něco slušného.


Mudobraní

Dno. Nejodpudivější dno. Jestli to mělo být vtipný, tak není, protože na stahování lidí z kůže není nic vtipnýho. Musel jsem se hodně přemlouvat, abych tohle nadělení dočetl. Není to vtipný, není to drsný. Autorovi se omlouvám, ale tohle nejde brát ani jako recesi. Jo a Vánoce se píšou s velkým vé.