Já chtěl hrát luky a kuše nedávno a pak sem si uvědomil, že s nimi vlastně všechny NPC jen zabiji a neomráčím, takže mé milované vybíjení NPC v první kapitole (bandité, rudaři, rolníci, osamělé NPC jako templáři či novicové v bažinách atd.) by se nekonalo... Takže sem se na to vykašlal. OLOG sem hrál 2× a pokaždé spadl ze skály u Gilberta - poprvé po asi 10 hodinách hry, to mě dost naštvalo, podruhé sem tam šel pro jistotu hned a taky se umřel, tak sem nebyl tak naštvaný...

no ony střelný zbraně nejsou tak dobrý, jako ve dvojce, tam s nima kromě trolů ustřílíš všechno ... v G1 nemají ani zdaleka takový poškození, jako zbraně nablízko a třeba kostlivci jsou taky zcela imunní ...

Ke Gilbertovy v ologu nechoď vůbec... fakt to za to nestojí

já k němu taky nešel, nikdy se mi nepodařilo seskočit dolů napoprvé, aniž bych chcípnul, tož teď jsem raději neriskoval, když se mi tak daří ...

Já zkoušel využívat toho bugu ohledně pádu z výšek (http://www.gothicz.net/gothic-1/bugy/), ale nějak mi nikdy nefungoval...

já to taky neumím, ale stejně bych to nepoužil, by mě haňba fackovala, to musí být čistá hra

ten bug se skokem nechápu. Ale když padáte, je třeba šermovat mečem (do stran?) a neubere vám to životy.

Zápis č. 6

Tak jsem se dneska zase dost naběhal, ale to je tu normální. Napřed mě šéf bažinných maniaků Y´Berion poslal pro ohnisko. S jeho nalezením mě předběhl Nyras, který měl dojem, že s jeho pomocí ovládne svět, hráblo mu a vystartoval po mě. Tak jsem ho vyškolil svým mečem, sebral mu šutr a běžel s ním zpátky do tábora. Cestou jsem celkem lehce pobíjel drobnou havěť, jen ještěrky mi občas daly zabrat, člověk do nich mohl často sekat jak chtěl a stejně je ani neškrábnul, ale nakonec jsem si poradil i s nima. Pak mě poslali za Cor Kalomem, kterej zase chtěl výtažek z důlních červů. To znělo docela nebezpečně. Nakoupil jsem nějaký lektvary a šel do Starého dolu. Bylo třeba najít královnu důlních červů, zase spousta běhání a zařizování, nakonec mi otevřeli velkou bránu do tunelu a s pomocí několika templářů jsem zdolal první nápor důlních červů. Čekal jsem, že v průzkumu budou pokračovat i dál, kde se to těma potvorama jen hemžilo, ale nikdo se k akci neměl. Takže to bylo jen na mě.

Zabít důlního červa není až takový problém, je ale nutný ho napřed trefit, což je vzhledem k jejich neustálému hemžení a mým bojovým dovednostem nelehkej úkol. Pokud jsem měl pocit ohrožení života, tak jsem běžel zpátky k bráně a kluci se o tu havěť už postarali. Nakonec jsem se dostal až ke královně. Díky dosahu mého meče mi nemohla přímo ublížit, zvlášť když jsem jím pravidelně sekal, ale i tak jsem se zapotil, než jsem ji zdolal. Posbíral jsem obří vejce a pelášil z toho smradlavého brlohu zpět k bráně. A co jsem za tu dřinu dostal? Basu piv! Bych se jim na to příště mohl ...

tak jen pro informaci, umřel jsem ... všechno šlo celkem v pohodě, ale osudným se mi stal skřetí válečník na hřbitově, jehož sílu a rychlost útoku jsem podcenil (a Lukor, ten hňup, tam jen stál a čuměl, ani ho nenapadlo mi pomoct, doufám, že si tam ti dva užívaj halidejz) ... R.I.P.

Basa piv, vychlazená na pláži pod majákem, s táborákem, s přáteli, s kýtou z mrchožrouta na temných houbách, během letního večera pod bariérou...
Bsa piv je krásný dárek. Jinak je mi líto, že jsi padl v boji s těmi zelenokožčími potvorami, nechť je Beliár k tvé duši milostiv. Ale je to od tebe pěkně nezodpovědné, nechat se zabít, celá kolonie je odsouzená ke zkáze, a nejspíše i Khorinis, neb Spáč povstane!

Tak jsem zase dostal chuť na Gothic, který už samozřejmě jedině iron man stylem , a zkusím si to ztížit zákazem investování dovednostních bodů. Samozřejmě nebudu využívat žádných bugů a glitchů. Svitky a srdce golemů ale narozdíl od Emperora používat budu (takový majstr zatím ješte nejsem ). První pokus (ne že jich plánuju víc než jeden ) zatím bez problémů: jsem Stín na začátku 2. kapitoly a mám srdce ohnivého a ledového golema - proběhnutí skřetí zemí a získání srdcí golemů na levelu 5 je sice trochu riskantní, ale zároveň vždy má oblíbená výzva. Plnil jsem jen pár vedlejších úkolů, co mi přišly, že za to stojí, takže jsem taktak získal level 5 nutný k přijetí. Olog jedničky bez akrobacie mě ale trochu znervózňuje - je opravdu snadné chcípnout na nějaký nešťastný pád, tak snad to neskončí takhle tragikomicky.

držím palce ... shodou okolností byla tenhle víkend manželka s dětma pryč, tak jsem to taky zkusil, bohužel jsem byl ustřílen šípy u Svobodného dolu ve 3. kapitole ...

Tak jsem skončil ve 4. kapitole kvůli hlouposti těsně před osvobozením svobodného dolu, respektive jsem se k němu ani nedostal, protože jsem chtěl ještě předtím získat srdce kamenného golema pod citadelou, říkal jsem si, že větrná pěst by se mohla hodit a bude s ní sranda (budu zhazovat nepřátele ve spáčově chrámu do lávy apod.), potřeboval jsem se dostat ke golemovi, aby mě hned netrefil a mohl bych se připravit, a tak mě napadla "geniální" věc, dostat se dolů pomocí přeměny ve žravou štěnici (na ty neutočí snad nic a i kdyby zaútočil, tak se nejspíš netrefí říkal jsem si), abych se dostal dále do místnosti a tím získal pár vteřin na to reagovat. Dopadlo to tak, že na mě zaútočil v přeměně a asi na desátý pokus se trefil. Popravdě mě to už ale stejně moc nebavilo: tenhle způsob hry je docela závislý na obchodování s předměty a místo abych trávil čas s Diegem, Miltenem, Gornem a Lesterem jsem ho trávil s Cronosem, Torrezem a Baalem Cadarem. Možná bych raději v budoucnou zkusil olog bez nošení brnění, protože jinak ty ochranu jsou opravdu přepálené: když má hráč pořád nejlepší ochranné sady (zbroj, prsteny a amulet), tak 95% nepřátel neubírá v podstatě nic.

Mimochodem Emperore, co jsi dělal u svobodného dolu ve 3. kapitole, pomáhal Gomezovi obsadit důl ?

tak jsem si cvičně rozehrál G1 na jeden život, zatím se daří - jsem v páté kapitole (využívám LP, tak to mám lehčí), pokud to zvládnu, zkusím na jeden život i Temná Tajemství ...