Tak tedy i já dodám svůj komentář k pátému kousku.
Autor využívá na první pohled volné formy, přesto jeho báseň není amorfní: máme tu jasnou strukturu s refrénem Utíkej./ Utíkej. Tahle struktura pak vede autora k podivnému paradoxu, kdy je lovec nejprve vyzván, aby sbíral odvahu, ale ještě ani nezapadne slunce a už je zase vyzýván, aby utíkal. Je zřejmé, že tady to chtělo buď jinak začít, nebo se vzdát refrénu. Refrén je na konci obměněný, ale jak pravil Lordan, v takovémto podání vyznívá spíše směšně.
Jinak tu máme veršované vyprávění, oproti kouskům Artefakt a Krvavý šrám však s sebou nese tu výhodu, že je psána básnickým jazykem, takže se určitě dá hovořit o básni.
